Ahoj Evi. Doufám, že už je všechno ok. Je to zvláštní. Tehdy jsem chtěla být jako ty hubená. Teď zas jako ty...jako ty...no...normální. Vlastně ti musím poděkovat a měla bych tě nenávidět. Ale...
..."Jé, ty jseš krásně štíhlá! Jak to děláš?" Zeptala se mě Jitka a asi mi záviděla. Moc mi záviděla. Kdyby věděla, co všechno jsem si vytrpěla, kdyby věděla, co... Neví. Neví to a nikdy se to...
...Udělalo se mi špatně. Prsty mi sjely do krku. Musela jsem...Voda, krev, nic víc. Proklínám se za to, jaká jsem, ale nemůžu, nemůžu dál. Čtyřicet dva. To je o tři míň než před tejdnem. Sakra. Všude...
...Bylo půl šesté ráno. Líně jsem se šourala ke skříni a mžourala očima. Hodila na sebe ty zatracený hadry - černý dlouhý široký kalhoty, černý potrhaný tričko, červenou mikinu, černobílou palestinu...